Základní zpracování půdy
Dobře provedené zpracování půdy je základem pro úspěšné výnosy plodin.
S ohledem na zpřísňující se předpisy o hnojení a zvyšující se důraz na omezení používání pesticidů nabývá znovu na důležitosti orba.
Konvenční zpracování půdy pro následnou plodinu zahrnuje podle účelu a hloubky zpracování půdy podmítku (tedy zpracování strniště po sklizni předplodiny), orbu a předseťovou přípravu. Podmítka strniště má za cíl stimulovat klíčení semen předplodiny a plevelů, narušit kapilární zdvih
a rovnoměrně rozprostřít posklizňové zbytky předplodiny. Oproti tomu orba je základním zpracováním půdy, které připravuje půdu k tomu, aby umožnila nerušený růst kořenům následné plodiny a příjem živin z půdního profilu. Předseťová příprava zajišťuje srovnání půdního povrchu
a vytvoření seťového lůžka.
Chyby při zpracování půdy orbou
Dobře zpracovaná půda by měla být:
- Pórovitá s dostatkem vzduchu
- Nezhutněná
- S drobtovitou strukturou
- Schopná jímat a zadržovat vodu
Důsledky chybné orby:
Nesprávné použití technických prostředků a technologickcýh postupů může vést ke zhutnění půdy. Na středně těžkých a těžkých půdách dochází ke zhutnění hlavně v oblasti patky pluhu, na lehkých půdách zvláště v půdním podloží.
Následky zhutnění půdy orbou:
- Nasáknutí půdy vodou a riziko eroze
- Nedostatek vzduchu v půdě
- Snížení biologické aktivity mikroorganismů v půdě
- Narušení mineralizace
- Omezení dobrého zakořenění rostlin
- Přerušení vzlínání podzemní vody kapilárami
Zhutnění půdy má za následek:
- Nedostatek přístupných živin
- Změny ve fyziologii rostlin, např. fialové zbarvení listů
- Další zásadní negativní působení na růst a vývoj rostlin
Protiopatření omezující zhutnění půdy:
- Zpracování půdy do přiměřené hloubky dle podmínek
- Vhodné pneumatiky
- Zvýšení obsahu humusu využitím meziplodin, organického hnojení a úpravy pH na správnou hodnotu
- Neprovádět orbu za mokra
Zpracování strniště po sklizni zrna – 10 bodů, které byste měli zvážit
K dosažení optimálního zpracování půdy po sklizni zrnin byste měli věnovat pozornost následujícím bodům:
- Vyvarovat se polehnutí obilovin
- Dbát na ostrost řezacích nástrojů u sklízecích mlátiček a směru sečení
pro docílení co nejrychlejšího rozkladu slámy - viz. obrázek - Optimalizovat kvalitu drcení slámy
- Mělké podmítce ( hloubka 2–3 cm), která má přímo po sklizni zajistit:
- co nejrovnoměrnější rozprostření slámy
- podporu klíčení výdrolu obilovin a semen plevelů (nezaklopit je hluboko)
- Přerušení půdní kapilarity, aby nedocházelo k neproduktivnímu výparu vody
- Podmítce strniště "nakoso" pro dosažení jednotné hloubky zpracování půdy a zlepšení rozprostění slámy (na velkých polích v úhlu 45°)
- Zpravidla za 7 až 10 dnů po sklizni provedení další mělké kultivace
(hloubka 5–10 cm) - Promíchání výdrolu a posklizňových zbytků s půdou
- Čím je půda sušší, tím hlouběji je třeba zpracovat seťové lůžko, aby byla zajištěna dostatečná vlhkost pro klíčení osiva a zakořenění rostlin
- Čím je půda vlhčí, tím mělčeji by měla být zpracována, aby nedošlo
k poškození struktury
Předseťová příprava půdy
Po orbě se zpravidla provádí předseťová příprava, která je součástí konečné přípravy půdy k setí.
Obzvláště důležité je zmínit, že:
Hloubka zpracování půdy při předseťové přípravě je závislá na požadavcích příslušné plodiny.
Menší osivo s nižší energií klíčení (např. cukrová řepa, řepka) vyžaduje zpravidla předseťovou přípravu mělkou a jemně hrudkovitou.
Předseťovou přípravu pro obiloviny a kukuřici, jejichž semena mají větší velikost a vyšší energii klíčení, je nutné provést hlouběji.