-
Skladování cukrové řepy
Skladování cukrové řepy a minimalizace ztrát při skladování
Cukrovarské kampaně se prodlužují daleko do ledna a tak poroste i množství řepy, která se po sklizni bude skladovat a poroste také doba skladování. Skladování je samozřejmě spojeno s jistými ztrátami a riziky, kterým nelze zcela zabránit, ale je možné je minimalizovat.
Snažte se o co nejnižší ztráty cukru
Během skladování cukrové řepy dochází ke ztrátám cukru a nahromadění nežádoucích složek, jako je invertní cukr, které mohou závažně zhoršit zpracování řepy v cukrovaru.
Hlavními příčinami skladovacích ztrát jsou:
- Dýchání řep
- Povrchová poranění řep a hojení ran
- Útok patogenů, zejména hub způsobujících hniloby
Navíc existují další faktory, jako je teplota v ukládce, obsah příměsí, vyzrálost řepy, které mohou skladovací ztráty zvýšit nebo snížit.
Co všechno ovlivňuje skladovací ztráty? Na co si musíte dát pozor už během pěstování, při sklizni a při zakládání ukládek?
Pěstování
- Pokud možno nepěstovat cukrovku po kukuřici. Na posklizňových zbytcích kukuřice se množí houba Rizoctonia solani, která je nejvýznamnějším původcem hnilob kořenů řepy.
- Homogenní, zapojený porost se stejnoměrným vyrůstáním řep nad povrch půdy je předpokladem pro stejnoměrnou a minimální hloubku sřezu.
Skladování
- Pro dlouhodobější skladování je potřeba vybírat řepy ze zdravých porostů.
- Při zakládání ukládek je potřeba řídit se pokyny cukrovaru, aby ukládka vyhovovala pro nakládací a čisticí techniku, kterou má cukrovar
k dispozici. - Pro zpracování ke konci kampaně je potřeba řepu skladovat 30 – 50 dnů. Přitom je potřeba ji chránit před teplotními výkyvy. Vysoké teploty zvětšují ztráty prodýcháním, namrzlá řepa po oteplení rychle podléhá hnilobám.
Sklizeň
- Neorientovat se na maximální sezónní výkon sklizeče, za mokra sklizeň přerušit!
- Ukončit sklizeň nejpozději začátkem prosince. Pozdější sklizeň je velmi riziková.
- Kontrolovat kvalitu seřezu. Hluboko a šikmo seřezané řepy potřebují vice energie na zahojení ran; velká plocha řezu slouží jako vstupní brána pro patogeny.
- Vyšší podíl hlinitých a zejména rostlinných příměsí zvyšuje zahřívání ukládek a nebezpečí infekcí a důsledkem jsou zvýšené skladovací ztráty.
- Dohodněte se s cukrovarem o umístění ukládek, aby byly přístupné,
v pevném terénu, na místě, které po deštích nezaplaví voda. Optimální uspořádání na poli je nutné naplánovat před sklizní, pokud to bude možné.
Doba skladování a teploty snižující ztráty při skladování
Co může ovlivnit skladovací ztráty
| Pěstování | Sklizeň | Skladování | |
|
V zásadě nemůžete ovlivnit |
Lokalita/rok Stres ze sucha Tepelný stres |
Mráz Infekce patogeny Délka skladování |
|
| Lze ovlivnit |
Nemoci kořenů |
Podmínky sklizně Příměs zeminy Mráz Poranění Kvalita seřezu |
Výkyvy teploty |
| Lze silně ovlivnit |
Předplodina Choroby listů Odrůda |
Datum sklizně |
Orientace a umístění ukládky Ochrana ukládky |
Co byste měli zvážit před setím?
Výběr vhodné odrůdy vám může pomoci vypěstovat řepu s dobrou skladovatelností.
KWS se podílí na národních a mezinárodních výzkumných projektech týkajících se skladovatelnosti řepy již mnoho let a provádí své vlastní testy s cílem nepřetržitě zlepšovat dobu použitelnosti odrůd KWS.
Je známo, že při dlouhodobém skladování cukrové řepy při teplotách nad nulou dochází k rozdílům ve ztrátách při skladování u různých odrůd za stejných podmínek pěstování a skladování. Při porovnání s jinými ovlivňujícími faktory ztrát cukrové řepy při skladování, jako je doba skladování, teplota a poškození těla řepy při sklizni, je však tento typ vlivu poměrně nízký.
Experimenty se skladováním jsou velmi rozsáhlé a jsou spojeny s vysokými náklady. V důsledku toho nebyla testována doba skladovatelnosti cukrové řepy jako součást registrace odrůdy. Ve výzkumu a šlechtění probíhá práce na zjištění nepřímých vlivů, které umožňují dospět k závěru o skladování řepy předtím, než se samotné skladování uskuteční. Je to naprosto nezbytné pro efektivní a cílený výběr vhodných kandidátů v procesu šlechtění a dále pro oficiální testování odrůd.
V nedávno dokončeném experimentu v Ústavu pro výzkum cukrové řepy v Göttingenu měly genotypy s vysokým obsahem dřeně nižší podíl hnilob a plísní. Obsah dřeně představuje nerozpustné složky buněčné stěny. Zlepšená odolnost vůči napadením bakteriemi
a houbami by mohla být výsledkem nespecifické rezistence způsobené zvýšenou stabilitou buněčné stěny. Zda je však obsah dřeně spolehlivým kritériem pro užitkovost odrůdy během skladování, to je nutno vyhodnotit v dalších testech. Předpoklad, že odrůdy s vysokým obsahem dřeně také mají vysoký obsah cukru a tím i vyšší stabilitu při skladování se předchozích zveřejněných studiích neprokázal.
Ze šlechtitelského hlediska se musí provést další testy pro stanovení, zda obsah dřeně v cukrové řepě zajišťuje dlouhodobé spolehlivé výsledky pro odlišení doby skladovatelnosti odrůd. Navíc se musí prověřit vztah mezi výnosem cukru a dobou skladovatelnosti. Pouze pak lze provést cílené a spolehlivé doporučení odrůdy.
