• beratung_aussaat_bodenbearbeitung_bodenbearbeitung_mais.jpg
    Zpracování půdy pro kukuřici

Aby kukuřice mohla plně využít svůj genetický potenciál, je zapotřebí, aby půda byla
k zabezpečení jejího růstu a vývoje v optimálním stavu. Zásadní význam má kvalita půdy, způsob a kvalita jejího zpracování, teplotní podmínky, vláhová jistota, množství přístupných živin atd.

Zdroj: KWS SAAT SE & Co. KGaA

Zdroj: KWS SAAT SE & Co. KGaA

1. Optimální hodnota pH – nenahraditelná pro váš úspěch!

Udržování optimální hodnoty pH je velmi důležité pro dosažení vysokých výnosů a kvality u většiny plodin včetně kukuřice. Hodnota pH půdy poskytuje informace
o potřebě dodání vápníku do půdy na daném stanovišti. Požadavek na množství vápníku závisí na aktuální hodnotě pH, obsahu humusu a typu půdy. Prokázalo se, že je vhodné provést časné jarní hnojení či hnojení před setím rychle působícími typy vápenatých hnojiv (např. vápnění před setím 1,7 t CaO/ha).

Je zapotřebí se zaměřit na následující cílové hodnoty pH, jak ukazuje příklad z oblasti Severního Porýní a Vestfálska:


Typ půdy

Cílová hodnota pH a udržovací vápnění (kg/ha CaO)
v závislosti na obsahu humusu


maximální přísun vápníku za rok v kg/ha CaO

až do 4 %, nízký nebo střední obsah humusu

4,1–8 %, vysoký obsah humusu

8,1–15 %, velmi vysoký obsah humusu

15,1–30 %
bláto


více než 30 %
Močál**


S

5,6
600

5,2
500

4,8
400

4,3
200

4,1
0

1000

IS, sU

6,0
900

5,6
800

5,2
700

4,8
300

-

1500

ssL, IU

6,4
1100

6,0
900

5,6
700

5,1
400

-

2000

sL, uL, L

6,8
1300

6,3
1100

5,8
900

5,2
500

-

3000

utL, tL, T

7,0
1600

6,5
1500

6,0
1200

5,4
600

-

4000

* Doporučená množství vápníku jsou založena na tříletém střídání plodin se středními úrovněmi výnosů při 850 mm ročních srážek

** Doporučení ohledně vápníku pro močálovité oblasti je určeno proa rašeliniště; lokality vrchovišť mají všeobecně hodnoty pH 6–6,5 a vápnění nevyžadují

Zdroj: LWK Severní Porýní-Vestfálsko

2. Optimální teplota, teplotní požadavky pro kukuřici

Kolísání teploty je častější v lehkých půdách než v půdách těžkých. Období chladu může nepříznivě a trvale ovlivnit vývoj kukuřice zvláště v raném stádiu 6–8 listů.

Mezi možné důsledky chladu patří:

  • Poškození mladých rostlin kukuřice
  • Nestandardní opylování ve fázi kvetení
  • Méně založených řad zrn v klasu kukuřice
  • Úplná redukce hlavního klasu

Pokud odumře první klas, může se vytvořit druhý klas. Vývoj druhého klasu je ale opožděný, a proto může dojít k nesouladu při opylování (nesetká se pyl ze samčího kvvětenství s bliznami ze samičího květenství). V extrémních případech se druhý klas nevytvoří vůbec, což zapřičiní snížení výnosu.


Agronomická opatření:

  • Setí do nezhutněných půd s dobrou strukturou
  • Dostatečný přívod živin
  • Vyvážený obsah živin
  • Omezení vlivu herbicidů v případě silného kolísání teplot

Až do stádia 6 listů kukuřice může studené počasí způsobit dočasný nedostatek fosforu v rostlinách, což se projeví fialovým zbarvením listů. Není však důvod k obavám z negativních účinků na výnos.

Při rozhodování o výběru hybridů kukuřice pro dané stanoviště je vhodné znát průměrné teploty a dosahovanou sumu teplot v období růstu v dané oblasti.

Vhodnost pěstování hybridů kukuřice v závislosti na průměrných teplotách a sumách teplot:




Průměrná teplota
Září


Potřeba sumy efektivních teplot ve °C (při odpočtu 6 °C)

Ranost

Silážní kukuřice

Kukuřice na zrno

Silážní kukuřice
při % sušiny


Kukuřice na zrno
při % sušiny


rané

12,5 °C
-

13,5 °C
-

při 32 %
při 35 %

1 450 °C
1 500 °C

při 65 %
-

1 600 °C
-

středně rané

13,5 °C
-

14,5 °C
-

při 32 %
při 35 %

1 490 °C
1 540 °C

při 65 %
-

1 650 °C
-

středně pozdní

14,5 °C
-

15,0 °C
-

při 32 %
při 35 %

1 530 °C
1 580 °C

při 65 %
-

1 670–1 730 °C

pozdní

15,5 °C

15,0 °C

při 32 %

přibližně 1 590 °C

při 70 %

Zdroj: výpočet KWS podle AGPM 2017

3. Požadavek kukuřice na vodu

Kukuřice má v porovnání s jinými plodinami nízký požadavek na vodu pro tvorbu sušiny. Vyžaduje zhruba 300 l vody k vyprodukování 1 kg sušiny. Tato hodnota
se nazývá transpirační součinitel (koeficient).

Přehled transpiračních koeficientů různých typů plodin ukazuje na jejich rozdílné požadavky na vodu:

Transpirační součinitel (l vody/kg sušiny) Typ plodiny
200–300 Čirok (sorghum)
300-400 Kukuřice, řepa
400–500 Ječmen, žito, pšenice tvrdá
500–600 Brambory, slunečnice, pšenice setá
600–700 Řepka, hrách, bob obecný, oves

Zdroj: BOKU [Univerzita pro přírodní zdroje a přírodní vědy] Vídeň

  • Dobře živené rostliny mají v zásadě vyšší kapacitu příjmu vody
  • Zvláště významný je draslík, protože má pozitivní vliv na vodní bilanci rostlin
  • Kukuřice má nejvyšší požadavek na vodu (až 6 mm na m² a den) od objevení klasů do mléčné zralosti.

S využitím různých způsobů zpracování půdy, výběru hybridů, hustoty porostů, termínu setí a hnojení lze použít takové pěstitelské technologie pro kukuřici, které omezují negativní působení stresu z nedostatku vody na výnos.

Vliv nedostatku vody

  • Až do začátku kvetení: zhoršení růstu rostliny a tvorby klasu
  • Během kvetení v kombinaci s horkým počasím: nedostatečné opylování
  • Po opylování: omezení převodu zásobních látek do zrna

4. Potřeba živin a dynamika příjmu živin v kukuřici

Kukuřice má v počáteční fázi růstu vzhledem ke svému pomalému růstu po zasetí nízký požadavek na živiny. Celkový odběr živin je však s ohledem na její vysoký výnosový potenciál značný. Vzhledem k tomu, že odhad výnosu může být na základě specifických podmínek stanoviště velmi odlišný a také vzhledem k různému účelu využití kukuřice, vykazují požadavky kukuřice na živiny značnou proměnlivost.

Množství živin (kg/t) na 10 tun zrna kukuřice včetně slámy [86 % sušiny] nebo 100 tun zelené hmoty silážní kukuřice [28 % sušiny]):




Silážní kukuřice (28 % sušiny)

Kukuřice na zrno (86 % sušiny)

Živiny

kg/t (při 100 tun zelené hmoty/ha)

kg/t zrna ( při výnosu 10 tun/ha)

kg/t slámy ( při výnosu10 tun/ha)

Dusík (N)

30–40

12-16

5-9

Fosfor (P205)

15-25

6-11

5-7

Draslík (K20)

35-50

4-6

15-25

Hořčík (MgO)

7–13

2-3

2-4

Vápník (CaO)

10-18

2-3

5-7

Síra (S)

3,5

-

-

Zdroj: Früchtenicht et al., 1993

Odběr živin je ovlivněn i dalšími důležitými faktory, jako jsou:

  • Velká proměnlivost příjmu živin v závislosti na specifických podmínkách stanoviště a odhadovaném výnosu
  • Odpovídající přístup rostlin k mikroživinám
  • Výsledky agrochemického zkoušení půd

Vedle základních živin (dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) je důležitý též obsah přístupné síry a dalších mikroprvků. Požadavky na síru a dusík jsou úzce propojeny, protože tyto dva prvky se váží v rostlinných bílkovinách v poměru 1:10. Proto je vhodné hnojit minerálními hnojivy obsahujícími síru, např. síranem amonným v hnojivu pod patu. Jedním z vedlejších účinků je okyselující účinek síranu amonného, což může vést ke změně hodnoty pH v půdách. Aby se zabránilo poškození mladých rostlin, je zapotřebí ukládat síru v hnojivu pod patu nejméně 5 cm pod a 5 cm stranou od osiva kukuřice.

Doporučené hnojení

Úroveň hnojení závisí na obsahu živin v půdě a očekávané úrovni výnosu. Pro každý osevní plán je nutné vypracovat plán hnojení s ohledem na aktuální požadavky zákona o hnojení.

Následující tabulka udává pouze orientační hodnoty spotřeby živin pro kukuřici:

Typ Množství (kg/ha) Doba aplikace
Hnojení dusíkem (N) 140-220 před setím, pod patu, před nebo po vzejití
Hnojení fosforem P205 40-80 pod patu
Hnojení draslíkem K20 200-250 před setím (jaro, podzim)
Hnojení sírou 30–40 před setím, pod patu, před nebo po vzejití
Hnojení hořčíkem 40-70 před setím, pod patu, před nebo po vzejití

Zdroj: KWS SAAT SE & Co. KGaA

Maximální spotřeba živin je v období přibližně 10–15 dnů před kvetením až do uplynutí 25–30 dnů po odkvětu. Během tohoto období se absorbuje 85 % požadovaného dusíku, 73 % požadovaného fosforu a 96 % požadovaného draslíku. Dusík a fosfor se odčerpávají i v průběhu zrání zrna. Příjem draslíku je dokončen.

Máte zájem o více informací k tématu hnojení? Kontaktujte své regionální obchodní zástupce KWS.

Dynamika příjmu živin (údaje v procentech)

Zdroj: Herrmann, 2010


Stádium

N

P205

K20

MgO

S

Do stádia 4. listu

2 %

1 %

4 %

3 %

2 %

Od stádia 4.listu do fyziologické zralosti

85 %

73 %

96 %

78 %

85 %

Zralost klasu

13 %

26 %

0 %

19 %

13 %

Průběh příjmu živin

Zdroj: prezentace KWS na základě publikace Herrmann, 2010

Zdroj: prezentace KWS na základě publikace Herrmann, 2010

Najděte svého obchodního zástupce